Edjami

Marně se už několik dnů pokouším nahrát obrázky a dát tak vědět o naší činnosti. Pokusíme se to s odborníky upravit.

Juditka s Jiskřičkou jsou poprvé venku. Rozkvétají sedmikrásky, po nichž má i Jiskřička lidové jméno. Jako jedináček využívá veškerou zásobárnu máminýho mléka a je to na ní vidět. Zítra jí budou 3 neděle.

Krytí u Forzinky nedopadlo dobře. Poprvé v životě jsme prožili císaře. Já velmi intenzivně, po třech a půl hodinách marného snažení Forzinky, kdy jsem s mobilem na uchu poslouchala příkazy našeho milého pana doktora. Nakonec jsme přeci o půlnoci rozjeli za ním. Pan doktor vyndal Forzince z bříška žluté štěňátko, které bylo již asi delší dobu mrtvé. I toto patří k chovu. Že jsme to prožili za 23 roků chovu poprvé, byla souhra šťastných náhod.  

4.4. po ránu, se narodila Juditce jediná fenečka - Jiskřička - sedmikráska. Krycí mise u Hrušků tedy přeci jen dopadla dobře, když Francínek vyrobil tak krásné štěňátko.

Naše krásná Iriska je stále volná. Občas kdosi zavolá, že by si ji vzal, ale pak se už neozve. Máme trpělivost, protože ona je zlatíčko. Pan doktor tvrdí, že je stříbřitá, skutečně její barva není běžná černá. Odráží se v ní pravá žlutá i hnědá. Vůbec máme ze Šerinčiných odchovů radost. Nugátek je znám jako všeobecný šampion, Drchnička - Kettynka ve stanici Jongal odchovala hned napoprvé čtyři štěňátka, která mají všechna nakročeno na šampionát a sama Drchnička už je českým a slovenským šampionem a letos i klubovým. Jsme vděčni Martině Špundové za reprezentaci naší stanice. Nelituje peněz ani času, aby ty nadějné krysaříčky prezentovala.

Kluci - uličníci jsou v neustálém pohybu

Čas letí, a naše stránky zahálejí. V organizaci stránek se udály jakési změny, jsem zvědavá, jak se mi to zapíše. Běžná barva mých stránek - lila, se změnila na bílou, no, 40 dnů jsem si stránek nevšímala. Zatím nám štěňátka vyrostla, Izopek stále čeká, až si ho Isabella v květnu vyzvedne. Zůstala nám doma i Iriska, krásná holčička s gymnastickou postavou a dojímavýma očkama. Druhý pejsek Indigo také čeká na odebrání. Mají smůlu, že se narodily v čžl barvě a dnes už téměř běžné hnědé. Jakmile ale člověk začne uvažovat o krytí, stále zjišťuje, že pejsků, kteří by byli vhodní, je stále málo.

Šerinčátkům je dnes 8 neděl. Jsou očkovaní, čipovaní a čekají na kontrolu vrhu. Poté se mohou vydat do rodin. Izopek vypadá ze všech našich hnědáčků - Nugátka - Oldřicha a Dobromysla, nejpovedenější.

Šerinčina a Kiliánkova štěňátka rostou a je jich všude plno. Jejich průzkumné výlety za nábytek a elektrické spotřebiče hraničí s potřebou povolávat stěhovací službu. Minulý týden jsme museli vystěhovávat celý 220 litrový mrazák, neboť Iberce se zalíbilo teplíčko, které vydává motor a nastěhovala se do zadní části tohoto přístroje. Chvíli jí tam bylo dobře, ale potom nemohouc ven, začala volat o pomoc. Ta nebyla ale vůbec snadná. Zapotili jsme se u toho s Edou dost. Ještě, že část mrazáku je šuplíková, tak to bylo snadnější, popoháněl nás ale pláč Iberky. Při pokusu ji nějak vyprostit, spálila jsem si ruku o motor. Hnala mně hrůza, že i ona utrpí, nasadili jsme velké tempo. Konečně byl mrazák odsunut od zdi a já mohla Iberku vytáhnout. Naštěstí se jí nic nestalo. Obložili jsme mrazák zamezovadly proti dalšímu vniknutí do těch prostor. Jsou to všudybílkové, které je potřeba neustále pod nohama hlídat. Máme v tom už ale za ta léta praxi, a sama štěňata se dokážou pohybu člověka lépe přizpůsobit, než štěňata zavřená v ohrádce.

Tento týden šerinčata oslavila 6 neděl, čekáme na čipování a očkování, aby mohla během února opustit rodné Živanice. Stále jsou všechna volná a k dispozici těm, kdo se v nich vzhédne. Jsou to všichni heterozygoti na žlutou i hnědou. Kdyby se bývala narodila jako žlutá, byla už zadaná před narozením. Jsou tedy v jakémsi stavu polotovaru, ze kterého si je třeba žlutou vychovat.